Pojmenování velikonočního čtvrtku vzniklo patrně zkomolením německého názvu Greindonnerstag-Lkavý čtvrtek na Gründonnerstag-Zelený čtvrtek. Ve farních kostelech se slaví večerní mše jako připomínka poslední večeře Páně.
V lidových tradicích bývaly dodržovány některé rituály, jež měly mít pozitivní vliv na zdraví. Lidé časně vstávali a omyli se rosou, aby zabránii některým nemocem jako onemocněním šíje. Ještě před východem slunce se jedlo pečivo s medem, které mělo další rok chránit před uštknutím hadů a hmyzími žihadly. A zcela v souladu s pojmenováním dne se vařilo opravdu zelené jarní jídlo. Zkusit je můžete i vy.
Jde například o polévky z jarních bylin, které již vyrašily. Ideální jsou hlavně mladé kopřivy, pampelišky, nebo bylinky, které vám rostou v květináči – pažitka, petrželka nebo kerblík. Dnes navíc můžeme u zelinářů koupit špenát, kapustu či brokolici. Jestli nejste polévkoví, připravte si ze zmíněných bylin a zeleniny zelený salát, kopřivy a špenát jsou výborné k masům lehce podušené na osmahnuté cibulce a vylepšené česnekem.
Lidé věřili síle zelených jídel, měla je udržet v dobré kondici do příštích Velikonoc. Jedna porce ročně je málo, ale Zelený čtvrtek by mohl být právě startovním impulsem k jarní očistě organismu, ke které jsou zelené potraviny ideální. Doplňovat je můžeme detoxikačními nápoji z čerstvých bylin nebo připravených ze sušených prášků z mladého ječmene nebo z chlorelly. Jestliže tělu pomůžeme zbavit se zplodin, je určitě větší šance, že se v budoucnu vyhneme zdravotním neduhům.
Přejeme vám Zelené Velikonoce!