Saturejka pochází z teplých oblastí Středomoří, odkud se ale rozšířila dále na sever a byla také jednou z prvních rostlin, které s sebou na americký kontinent přivezli osadníci Nového světa. Má jemně pepřovou chuť a starověcí Římané ji používali v kuchyni mnohem dříve než černý pepř. Latinské pojmenování této rostlinky zní „satureia“, což lze přeložit jako „Satyrova bylinka“. Kromě běžného kulinářského užití byla totiž přimíchávána do lektvarů lásky a měla sloužit k podpoře mužné síly. O afrodiziakálních schopnostech saturejky byl přesvědčen i slavný francouzský bylinkář Maurice Mességué (1921-2017), který ji doporučoval jako alternativu ženšenu pro povzbuzení sexuální touhy.
Pěstování saturejky
Pro pěstování můžete volit mezi vytrvalou saturejkou horskou (Satureja montana) nebo každoročně vysévanou saturejkou zahradní (Satureja hortensis). Oba druhy jsou si podobné vzhledem, obsaženými účinnými složkami a díky nim i chutí a vůní. Saturejka dosahuje vzrůstu okolo 30 cm. Z rozvětvené, na bázi dřevnatící lodyhy raší podlouhlé temně zelené lístky, vrcholy větviček zdobí od léta do podzimu bílo-fialové květy.
Saturejka v kuchyni
V gastronomii je saturejka známá jako součást věhlasné francouzské jemné bylinné směsi „Fines herbes“, provensálského koření „Herbes de Provence“ nebo jako hlavní složka balkánského koření „Čubrica“. Saturejka zahradní připomíná chutí majoránku, saturejka horská je více pepřová a chutná po tymiánu a mátě. Výborně se hodí pro přípravu vývarů a polévek, omelet, při pečení ryb, drůbeže a zvěřiny, na nejrůznější úpravy červených mas i vnitřností a jako kořenící přísada při výrobě uzenin. Protože působí proti nadýmání, neměla by chybět v pokrmech obsahujících luštěniny. Používá se na čaj, do bylinkového másla a k ochucování octa.
Léčebné využití saturejky
Pro sběr se nejlépe hodí mladé listy v období, kdy se začínají objevovat květy. Kvetoucí vrcholy pak trhejte v pozdním létě. Rostlina obsahuje řadu sloučenin s pozitivním vlivem na lidské zdraví. Olej získaný z obou druhů saturejky obsahuje thymol a karvakrol. Saturejka je také bohatá na minerály a stopové prvky – draslík, železo, vápník, hořčík, mangan, zinek, selen, vitamíny A, C a komplex vitamínů B.
Saturejka účinky
Nálev z kvetoucích vrcholků slouží na povzbuzení chuti k jídlu, k úpravě trávení a jako lék proti plynatosti a střevním kolikám.
Thymol působí silně antisepticky a imunostimulačně, proto se saturejka uplatní při léčbě chřipky a jiných respiračních potíží.
Silným nálevem ze saturejky můžete nejen kloktat, ale také dezinfikovat povrchová zranění.
Karvakrol chrání tělo před patologickým výskytem bakterií E. coli v organismu, ničí také bakterie Bacillus cereus, které jsou častým kontaminantem potravin působícím otravy jídlem, nevolnost, zvracení a průjmy.
Saturejka povzbuzuje srdeční činnost.
Draslík hraje důležitou roli v regulaci srdeční frekvence a krevního tlaku.
Železo je tělem zpracováno při produkci červených krvinek.
Sušená saturejka obsahuje značné množství pyridoxinu, jehož aktivní forma je kofaktorem syntézy kyseliny gama-aminomáselné (GABA). Ta je hlavním inhibičním neurotransmiterem v mozku a pomáhá proti napětí, úzkosti a stresu.
Rozmačkané listy přiložené na hmyzí štípnutí a bodnutí dezinfikují místo vpichu a lokálně ulevují od bolesti.
Kvetoucí část rostliny má svíravé účinky. Nálev z ní se kosmeticky užívá k napařování a omývání mastné pleti.
