Historie letního času se datuje do roku 1784, kdy Benjamin Franklin ve svém dopise zmínil myšlenku, aby lidé vstávali a chodili spát v létě o hodinu dříve. O změně času však neuvažoval. Změny času byly zavedeny až v průběhu I. světové války, a pak v době následující II. světové války. Šlo o opatření, která měla přinést úsporný efekt. V duchu socialistické hospodárnosti se u nás od roku 1979 stal letní čas každoroční realitou.
Proč se mění čas i ve 21. století?
Co nás ale nutí k praktikování tohoto časového mechanismu i v současnosti a proč změny času prostě nezrušíme? Jednoznačným argumentem před rokem 1989 byla energetická úspora. Celý národ vstával a uléhal podle velmi podobného časového schématu, ráno brzy do fabriky, večer rychle do postele, vždyť v televizi stejně nebylo na co koukat.
Dnes i sami energetici tvrdí, že dopad letního času na spotřebu energií je nulový.
Víme tedy, že na straně PRO změny času vlastně není co uvést. Doplňme si teď do bilance důvody, proč být PROTI.
1. Naše tělo není stroj, nepřizpůsobí se na povel
Biologické hodiny jsou stejně staré jako živé organismy, nelze je oklamat. Hodina spánku navíc v průběhu podzimního víkendu je možná příjemná, naopak zkrácení doby na odpočinek při jarním posunu je pro tělo o to více drastické. Organismus se změně přizpůsobuje řadu dnů.
2. Změna času snižuje délku a relaxační účinek spánku
Studie monitorující spánek lidí v průběhu 10 dní kolem přechodu na letní čas uvádí, že změna vede ke zkrácení naspaných hodin a ke snížení účinnosti spánku až o 10%.
3. Větší počet infarktů
Jde zejména o jarní zkrácení spánku. Dny následující po změně se stávají kritickými pro lidi vystavené zvýšenému riziku srdečních onemocnění. Výzkumy na toto téma byly prováděny v USA nebo ve Švédsku, a to s prakticky totožným výsledkem, až o 25 % více infarktů bezprostředně po přechodu na letní čas.
4. Nárůst počtu sebevražd u rizikové skupiny osob
Vědecký výzkum zaměřený na lidi s bipolární poruchou dospěl k závěru, že se narušení spánkového režimu po jarní změně času odrazilo ve zvýšeném počtu zaznamenaných sebevražd oproti standardním číslům.
5. Častější pracovní úrazy
V pondělí následujícím po víkendu, kdy se zkracuje spánek, dochází v dělnických profesích k častějším zraněním a zároveň jde o úrazy vážnější povahy. Podzimní změna času žádné významné rozdíly v počtu utrpěných zranění a jejich závažnosti nevyvolává.
6. Zvýšená nehodovost na silnicích
Jde o podobnou záležitost jako u pracovních úrazů. V několika dnech po přechodu na letní čas prudce stoupá nehodovost. Návrat k zimnímu času negativní změny nepřináší.
7. Vliv na psychiku
Změna chronobiorytmů má za následek rychlejší nástup pocitu únavy a ztráty koncentrace, malátnost, bolesti hlavy či migrény. Zdraví ovlivňuje hlavně naše psychika, a proto není divu, že někteří lidé se sníženou imunitou i onemocní. Hovoří se také o snížení intelektuálního výkonu, který posunutí času o hodinu vyvolá, a několik dní trvá, než se s ním tělo srovná.
Všechna zmíněná negativa navozují otázku, zda je letní čas nezbytný. Zdá se, že dělá více škody než užitku. Ať tak či onak, za pár dní nás čeká o hodinu delší víkendová noc, což je ta příjemnější změna a na rozdíl od jarního posunu času zřejmě nepřináší tolik problémů.
