Kostival lékařský (Symphytum officinale) je až metr vysoká bylina z čeledi brutnákovitých, která obvykle roste na březích vodních toků, vlhkých loukách a v lužních lesích. Vyznačuje se přímou a v horní části větvenou lodyhou, která je porostlá kopinatými listy s výraznou žilnatinou. Od května do července bylinku zdobí načervenalé až fialové květy.
Kdy sbírat a sušit a obsahové látky
Listy se sbírají a suší ve stínu v průběhu doby květu. Na jaře před počátkem vegetačního období, a pak na jeho konci v říjnu lze vyrývat také kořen rostliny. Komplex užitečných látek, které se nachází v pletivech rostliny, zahrnuje vitamíny A, C a B12, proteiny, třísloviny, slizové látky, silice, alkaloidy, železo, hořčík, fosfor, draslík, vápník, jód a zinek.
Kořen kostivalu přes svou léčivou moc skrývá i jisté riziko. Obsahuje totiž také skupinu alkaloidů, které při nadměrném užívání vykazují toxické účinky. Proto se pití odvaru z kořene kostivalu příliš nedoporučuje. Využít ho ale můžete bez obav jako obklad.
Působení kostivalu
Obklady z odvaru, rozmačkaných listů, rozdrcených kořenů a také kostivalovou mast lze aplikovat na modřiny, zlomeniny, podvrtnutí a další poškození hybného aparátu. Kostival rovněž působí blahodárně při hojení bércových vředů, zánětu žil, hnisající rány i bodnutí hmyzem. Mnoho z těchto léčivých účinků kostivalu lze přičíst allantoinu, u kterého je prokázán pozitivní vliv na rychlost regenerace a růst tkání. Z kostivalu můžete rovněž připravit tinkturu nebo olej, které se hodí na mírnění revmatických potíží a odstraňují otoky kloubů. Čaj z listů zklidňuje podráždění sliznic, takže patří mezi neocenitelné pomocníky při respiračních nemocech, bolesti v krku a kašli.
Zajímavostí je, že ve středověku plnila kaše z nastrouhaného kořene kostivalu dvojí funkci. Urychlovala srůstání fraktur, ale také díky rychlému ztvrdnutí po nanesení zlomeninu fixovala. Šlo o ryze přírodní alternativu dnešní sádry.
