Syndrom vyhoření je výsledkem působení chronického stresu na pracovišti, který nebyl úspěšně řešen. Je charakterizován vyčerpáním, pocity odosobnění, negativismem, ztrátou nadšení a snížením uspokojení z podávaných pracovních výkonů. Přestože je spojován s některými profesemi, u kterých se typicky vyskytuje – převážně v lékařské, pečovatelské a sociální sféře, může se projevit prakticky u kohokoliv, kdo na sebe v rámci výkonu povolání klade nadmíru vysoké nároky.
Podle některých statistik postihne v současnosti přibližně každého čtvrtého pracujícího člověka. Prvotní příznaky bývají často přehlíženy, potíže se postupně kumulují, až dojde k úplnému zkolabování. Dlouhodobý stres může způsobit vážné zdravotní potíže. Typické jsou zažívací problémy, srdeční choroby, obezita a deprese.
Psychologové průběh vyhoření specifikují jako pozvolný proces, který prochází následujícími etapami
- počáteční snaha pracovat co nejlépe začíná být sebou samým vnímána jako nedostatečně ohodnocená
- fáze nestíhání plnění úkolů a pocitů ztráty kontroly nad systematičností práce
- symptomy neurózy a nutkání neustále vykonávat nějakou činnost, která přechází do chaotického jednání
- rezignace projevující se nechutí něco dělat, doprovázená podrážděností z přítomnosti druhých, únava, zklamání vyčerpání
Pokud si nejste jisti, zda vám vyhoření hrozí nebo zda vás již nezasáhlo, podívejte se na následující přehled příznaků, které ho doprovází.
Syndrom vyhoření rozpoznáte podle 10 typických symptomů
- ztráta elánu a motivace
- postupný propad pracovního výkonu
- poruchy soustředění a problémy s pamětí
- neschopnost oprostit se od pracovních problémů ani ve volném čase
- fyzické, mentální a emocionální vyčerpání
- konflikty s ostatními a následné uzavírání se do sebe
- pocity nespokojenosti a nedostatku štěstí
- negativní emoce jako pesimismus, frustrace a cynismus
- návyk na psychoaktivní látky pro boj se stresem
- fyzické a psychické zdravotní problémy
Hřbitovy jsou plné nepostradatelných lidí
Pokud se k nim nechcete předčasně přidat, dejte do pořádku vaše pracovní záležitosti, abyste se necítili neustále v presu.
- Organizujte si svůj den. Vytvořte si seznam úkolů a stanovte priority, abyste neustále nemuseli vše nosit v hlavě.
- Snažte se v práci spolupracovat s ostatními a podle potřeby požádejte o pomoc. Zbavte se utkvělé představy, že nikdo jiný neudělá práci tak dobře jako vy. Buďte realisté, stanovujte si přiměřené cíle.
- Nenechte si všechno líbit. Pokud na vás šéf vytváří neustálý nepřiměřený tlak, povězte mu o tom. Když to nepomůže, hledejte pomoc u výše postaveného nadřízeného, u personalisty nebo u firemního psychologa.
- Jestliže jsou požadavky na váš výkon dlouhodobě neakceptovatelné, najděte si jinou práci. Vaše zdraví má přednost před kariérou.
Mějte na paměti, že psycholog a ani žádná psychofarmaka z vás spokojenějšího člověka neudělají, pokud nebudete mít snahu začít s potřebnými změnami sami u sebe. Že nevíte, jak na to? Tady je užitečná nápověda:
- V dostatečné míře se věnujte relaxačním činnostem, například poslechu hudby, četbě, procházkám, zábavě s rodinou, meditaci, zajděte na masáž.
- Najděte si smysluplný mimopracovní život – ve sportovním klubu, zájmovém sdružení, dobrovolnické organizaci, církevní komunitě.
- Po práci se úplně odpojte od pracovních mobilních telefonů a e-mailů, pokud vám to vaše profese alespoň trochu dovoluje.
- Vyspěte se minimálně šest hodin každou noc. Nedostatek spánku roztáčí spirálu potíží od únavy až k vážným psychickým poruchám.
Pozor na to, co konzumujete
Přetížení lidé mají tendenci využívat pro vybičování se k vyššímu výkonu řadu stimulantů. Klasickými „pomocníky“ jsou nikotin a kofein. Nemálo manažerů sklouzlo také k užívání tvrdších drog. Dalším moderním zabijákem ve službách stresu jsou sladkosti, produkty rychlého občerstvení a prefabrikovaná strava plná prázdných kalorií, tedy jídlo s velkou energetickou, ale mizivou nutriční hodnotou. Tělu neprospějí ani slazené kolové limonády nebo energetické nápoje, které poskytují tělu další dávky cukru a kofeinu.
Kvalitní a zdravá strava patří mezi nejdůležitější preventivní opatření před potížemi vznikajícími při stresové zátěži. Pokud jsou zmíněné nápoje a pokrmy každodenní součástí vašeho jídelníčku, okamžitě na ně zapomeňte. Vyměňte je za ovoce a zeleninu, celozrnné pečivo a plodiny obsahující životně důležité aminokyseliny – konopná, lněná a chia semínka, mandle, ořechy, cizrnu, čočku, quinou. Pijte hodně vody, je to nejlepší způsob, jak podpořit vylučování toxinů, které se v těle v důsledku stresu, nesprávného stravování a nedostatku odpočinku hromadí. Pokud si ve vodě rozmícháte chlorellu nebo sušenou šťávu z mladého ječmene, zvýšíte detoxikační účinek a díky chlorofylu v těle navodíte vnitřní acidobazickou rovnováhu. Obyčejnou sůl nahraďte himalájskou solí, která je zdrojem více než 80 důležitých stopových prvků.
Bylinky jsou šetrným prostředkem, který vás podrží nad vodou
Jestliže se snažíte dostat z problémů spojených se stresem nebo už se u vás syndrom vyhoření projevuje, neobracejte se zády ani k bylinkám. Kávu vyměňte za kvalitní zelený čaj, nejlepší je japonský čaj matcha. Pokud vás kofein každé ráno nastartoval, zkuste se místo něj nakopnout lékořicí. Pro podporu vytrvalosti a mentálních funkcí jsou ideálními pomocníky ženšen a dangšen. Odolnost vůči stresu zvyšují adaptogenní bylinky, zejména ašvaganda, gotu kola, maca a rhodiola. Z domácích bylinek jsou při neurózách, psychickém vyčerpání a při problémech se spánkem vhodné kozlík, meduňka, srdečník, třezalka nebo chmel.
Léčba syndromu vyhoření je otázka měsíců až let. Nepodceňujte tedy již prvotní příznaky. Čím dříve si vznikající problém přiznáte, tím rychleji a úspěšněji ho vyřešíte. V těžkých chvílích vám mohou být nápomocni nejen lékaři nebo terapeuti, důležitá je zejména podpora, kterou vám poskytne rodina nebo pomocná ruka přátel.
