Search
Close this search box.

I v říjnu rostou houby jako po dešti

Zdroj: Freepik.com

Pokud patříte mezi milovníky hub, určitě nezůstávejte ani v říjnu doma za pecí a vydejte se na svá oblíbená místa. Díky příznivému počasí pravděpodobně narazíte na množství hub, které byste už v průběhu října tak úplně nečekali. Vybrali jsme pro vás seznam chuťově delikátních druhů a jedlé houby, pro které rozhodně stojí zato zajít do lesa.

Bedla vysoká (Macrolepiota procera)

Velmi chutná houba, u které si pochutnáte zejména na klobouku. Ten je vhodné obalit a osmažit stejně jako řízek. Tužší třeň můžete přidat k dušenému masu.

Čirůvka havelka (Tricholoma portentosum)

Celý podzim až do začátku zimy můžete v borových hájích na lehčích půdách potkat tuto čirůvku s šedivým kloboukem na bílé noze. Má příjemně oříškovou chuť.

Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus)

I když je celoročně k dostání v obchodech, v říjnu hlívě ústřičné začíná období vhodné k jejímu sběru v přírodě. Parazituje na stromech i odumřelém dřevu. Dá se využít na vaření, mladé trsy pak i k nakládání do octa.

Holubinka namodralá (Russula cyanoxantha)

Jedna z nejoblíbenějších holubinek se často vyskytuje v bukových a dubových lesích. Zbarvení klobouku je podle poddruhu variabilní od zelené přes modrou až po fialovou. Díky sladké chuti jde o jednu z nejlepších holubinek.

Hřib dubový (Boletus aestivalis)

Dubák dostal jméno podle toho, že se mu daří zpravidla v dubinách. Tam na zavalité hříbky s výrazně klenutým hnědým kloboukem a o něco světlejší baculatou nohou narazíte od počátku léta až do listopadu.

Hřib smrkový (Boletus edulis)

Jestli je vašem okolí smrkový les, určitě v něm porostou hřiby smrkové neboli praváky. Jsou typické polokulovitým kloboukem posazeným na světle okrovém třeni. Rostou až do listopadu, podobně jako dubové hřiby.

Zdroj: Freepik.com

Klouzek obecný (Suillus luteus)

Rozpoznávacím znakem klouzků je slizký klobouk. Ten má u klouzku obecného hnědou barvu se žlutými rourkami na spodní straně. Válcovitá noha je hnědá až po černo-fialový prsten, nad ním je žlutá. Máslová dužina má zajímavou chuť s ovocnými tóny.

Kotrč kadeřavý (Sparassis crispa)

Tvarem nezvyklá houba vypadá tak trochu jako květák. Střapaté okrové plodnice tvoří až několik desítek centimetrů velké polštáře a mohou vážit i několik kilogramů. Ideální jsou pro přípravu houbové dršťkovky.

Křemenáč březový (Leccinum versipelle)

Na Moravě se mu říká Janek a jenom Janek by ho nechal bez povšimnutí. Jméno prozrazuje, že roste v březových hájích a kůru břízy připomíná i bílá noha s černými šupinami, kterou zakrývá oranžový klobouk.

Křemenáč osikový (Leccinum aurantiacum)

Houba jako z pohádky s krásně oranžovo-červeným kloboukem na vznešené bílé noze patří mezi ty nejchutnější při přípravě houbových řízků. Daří se jí pod osikami, na jednom stanovišti ji můžete sbírat i několik let.

Liška obecná (Cantharellus cibarius)

Asi byste nepatřili mezi houbaře, pokud byste nepoznali populární žlutá „kuřátka“. Kuchařsky velmi vděčná houba s lehce štiplavou chutí je atraktivní rovněž vizuálně. Při pohledu na ni se vám budou hned sbíhat sliny.

Zdroj: Freepik.com

Muchomůrka růžovka (Amanita rubescens)

Perla houbařské kuchyně, které se také říká „masák“, by měla být kořistí pouze znalců hub. Hrozí totiž záměna s její prudce jedovatou sestřenicí – muchomůrkou tygrovanou. Rozpoznávacím znakem růžovky je růžovějící dužina při naříznutí kůže klobouku.

Penízovka sametonohá (Flammulina velutipes)

Dřevokazná penízovka je jednou z mála hub, kterým svědčí chlad. Oranžové trsy penízovek, které najdete i pod sněhem, se začínají objevovat právě v říjnu. Výborné jsou naložené v octovém nálevu.

Pýchavka obecná (Lycoperdon perlatum)

Pýchavka obecná je jako bílá vertikálně obrácená hruška, shora pokrytá bradavičnatými výrůstky. Do staré prašivky se dá leda kopnout, mladé jsou však léčivé a výtečné do polévek nebo připravené jako mozeček.

Ryzec smrkový (Lactarius deterrimus)

Ryzce rostoucí pod smrky mají mrkvově oranžový povrch dutého třeně i klobouku, na kterém se směrem k vrcholu soustřeďují zelenavé kruhy. Kořenitá chuť ryzců nemusí být příjemná každému, ale v octu vám vadit rozhodně nebude.

Žampion ovčí (Agaricus arvensis)

Proč kupovat žampiony v obchodě, když na loukách a travnatých porostech jsou k dispozici pečárky zadarmo. Oproti komerčně pěstovaným mají krémovější zbarvení, ale také intenzivnější chuť a omamně anýzovou vůni.

Vězte, že houby mají kromě zajímavých chuťových a výživových parametrů také nezanedbatelný příznivý vliv na imunitu. Jestliže tedy chcete udělat něco pro své zdraví, vyrazte na houbové žně.

Tip: Vyrazte na smrže – nejdražší houby na trhu posílí imunitu.

Sdílet na Facebooku

Audiron

Další zajímavé články