S dětmi si užijte poslední prázdninové dny na zahradě či koupališti. Stejně tak ale nezapomínejte ani na péči o svůj organismus. Právě v srpnu začíná období sklizně a hojnosti, takže jsou vám dary přírody naservírovány na zlatém podnosu.
V tomto měsíci ještě převládá element ohně, ovšem postupně přechází do elementu země. Rozloučíte se s červenou barvou, která symbolizuje vášnivé emoce a temperament, a přivítáte zemité oranžové a žluté odstíny vyjadřující poklid, harmonii a duševní i fyzickou rovnováhu.
V červenci byla pozornost věnována krevnímu oběhu, zatímco v srpnu je ohrožen celý systém, a to především termoregulace těla.
Jak poznat, že není s tělesnou teplotou něco v pořádku?
Během dne se tělesná teplota člověka mění, ale jen minimálně. Zpravidla kolísá mezi 35,8 °C a 37,3 °C, přičemž záleží především na denní době a vnějších vlivech. Pokud je tělesná teplota v uvedeném rozmezí, potom správně fungují i tělesné orgány a celý systém. Obecně se rozlišuje termoregulace nervová a hormonální.
Problémy termoregulace jsou buď vnitřní (onemocnění těla), nebo vnější (teplo, chlad a fyzická aktivita). V okamžiku, kdy se tělesná teplota dostane pod hranici 35 °C, nastává podchlazení. V opačném případě se jedná o přehřátí – při překročení hranice 37 °C. Zvýšená teplota bývá odpovědí obranyschopnosti na nějaké onemocnění, ale také může nastat v případě, že se člověk dlouho pohybuje v příliš horkém prostředí.
Jakmile není něco úplně v pořádku, objeví se různé příznaky, jako jsou:
- husí kůže
- třes
- pocit na omdlení
- motání hlavy
- pocení
- bolest hlavy
- zvracení
- poruchy vědomí
Změny tělesné teploty mohou mít na svědomí také duševní faktory. Jestliže často pociťujete chlad, zřejmě vám v životě chybí radost, nějaké příjemné situace a také osoby. Zaměřte se tedy více na své emoce a zapracujte na nich. Při častém pocení a neustále zvýšené teplotě se alespoň na chvíli zastavte, nadechněte se a vydechněte, aby se odplavil hněv.
Termoregulace a otužování
Pro lidský organismus je velice prospěšné otužování. Nemusíte se hned chodit v zimě do řeky koupat, začněte pozvolna. Střídejte při sprchování teplou a studenou vodu. Začněte chodit také do sauny.
Do svého programu zakomponujte pohyb, buďte často na čerstvém vzduchu, abyste načerpali dostatek energie.
Jaké potraviny zařadit do jídelníčku?
Jestliže chcete nastolit rovnováhu v termoregulačním systému, je potřeba zaměřit se i na to, co konzumujete. Určitě je dobré jíst všechno, co je čerstvé, případně lehce tepelně upravené. Přidejte do jídelníčku zeleninu (cuketa, lilek, okurky, rajčata, brokolice, květák, petržel, ředkvičky, mořské řasy, fazolky, špenát, zelený salát) a ovoce (červené a oranžové melouny, citrusy, jablka, ostružiny, maliny, broskve, ovocné smoothie, šťávy).
Během horkých letních dnů vás příjemně zchladí zakysané mléčné výrobky, jako jsou kefír a domácí jogurt. Z obilovin můžete zkusit jáhly, ječmen a žito. Vhodné jsou i luštěniny, a to konkrétně sója, mungo fazolky či klíčky.
V srpnu se snažte masu vyhýbat. Spíše si dejte v podvečerních hodinách, když horko trochu ustane, rybu či mořské plody.
Samozřejmě nesmí chybět dostatečný pitný režim. Ideální je voda, kterou můžete ochutit citrónem, mátou či ovocem. Jestliže máte rádi čaje, zvolte mátový, kopřivový, meduňkový, šalvějový či zelený.
