S dětmi si užijte poslední prázdninové dny na zahradě či na koupališti. Stejně tak ale nezapomínejte ani na péči o svůj organismus. Právě v srpnu začíná období sklizně a hojnosti, takže jsou vám dary přírody naservírovány na zlatém podnosu.
V tomto měsíci ještě převládá element ohně, ovšem postupně přechází do elementu země. Rozloučíte se s červenou barvou, která symbolizuje vášnivé emoce a temperament, a přivítáte zemité oranžové a žluté odstíny vyjadřující poklid, harmonii a duševní i fyzickou rovnováhu.
V červenci byla pozornost věnována krevnímu oběhu, zatímco v srpnu je ohrožen celý systém, a to především termoregulace těla.
Jak poznat, že není s tělesnou teplotou něco v pořádku?
Během dne se tělesná teplota člověka mění, ale jen minimálně. Zpravidla kolísá mezi 35,8 °C a 37,3 °C, přičemž záleží především na denní době a vnějších vlivech. Pokud je tělesná teplota v uvedeném rozmezí, potom správně fungují i tělesné orgány a celý systém. Obecně se rozlišuje termoregulace nervování a hormonální.
Problémy termoregulace jsou buď vnitřní (onemocnění těla), nebo vnější (teplo, chlad a fyzická aktivita). V okamžiku, kdy se tělesná teplota dostane pod hranici 35 °C, nastává podchlazení. V opačném případě při překročení hranice 37 °C se jedná o přehřátí. Zvýšená teplota bývá odpovědí obranyschopnosti na nějaké onemocnění, ale také může nastat v případě, že se člověk dlouho pohybuje v příliš horkém prostředí.
Jakmile není něco úplně v pořádku, objeví se různé příznaky, jako jsou:
- husí kůže,
- třes,
- pocit na omdlení,
- motání hlavy,
- pocení,
- bolest hlavy,
- zvracení,
- poruchy vědomí.
Změny tělesné teploty mohou mít na svědomí také duševní faktory. Jestliže často pociťujete chlad, zřejmě vám v životě chybí radost, nějaké příjemné situace a také osoby. Zaměřte se tedy více na své emoce a zapracujte na nich. Při častém pocení a neustále zvýšené teplotě se alespoň na chvíli zastavte, nadechněte se a vydechněte, aby se odplavil hněv.
Termoregulace a otužování
Pro lidský organismus je velice prospěšné otužování. Nemusíte hned chodit v zimě do řeky se koupat, začněte pozvolna. Střídejte při sprchování teplou a studenou vodu. Začněte chodit také do sauny.
Do svého programu zakomponujte pohyb, buďte často na čerstvém vzduchu, abyste načerpali dostatek energie.
Jaké potraviny zařadit do jídelníčku?
Jestliže chcete nastolit rovnováhu v termoregulačním systému, je potřeba zaměřit se i na to, co konzumujete. Určitě je dobré jíst všechno, co je čerstvé, případně lehce tepelně upravené. Přidejte do jídelníčku zeleninu (cuketa, lilek, okurky, rajčata, brokolice, květák, petržel, ředkvičky, mořské řasy, fazolky, špenát, zelený salát) a ovoce (červené a oranžové melouny, citrusy, jablka, ostružiny, maliny, broskve, ovocné smoothie, šťávy).
Během horkých letních dnů vás příjemně zchladí zakysané mléčné výrobky, jako jsou kefír a domácí jogurt. Z obilovin sáhněte po jáhlách, ječmenu a žita. Vhodné jsou i luštěniny, a to konkrétně sója, mungo fazolky či klíčky.
V srpnu se snažte masu vyhýbat. Spíše si dejte v podvečerních hodinách, jak horko trochu ustane, rybu či mořské plody.
Samozřejmě nesmí chybět dostatečný pitný režim. Ideální je voda, kterou můžete ochutit citrónem, mátou či ovocem. Jestliže si holdujete v čajích, zvolte mátový, kopřivový, meduňkový, šalvějový či zelený.