Na lukách a v lesích je spousta impozantních léčivých rostlin, které svými květy potěší nejen včely a jiný létající hmyz, ale i oko estétovo. Ne všechny se však hodí pro kulturní pěstování, často je jim nejlépe ve volné přírodě. Přesto si lze zahrádku okrášlit některými z nich. Inspirujte se třeba uvedenými, které patří do TOP 10.
Léčivky na zahradě ji nejen zkrášlí, které to jsou?
Divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum) je v zahradě vždy centrem pozornosti, díky své výšce i hezkým žlutým květům. Dobře roste spíše v chudších půdách, daří se jí také ve štěrkových záhonech na sluníčku. Množí se samovýsevem. Květy léčí průdušková onemocnění a mají protizánětlivé účinky.
Heřmánek pravý (Matricaria chamomilla) tvoří v zahradě načechrané polštáře zdobené drobnými bílo-žlutými kvítky. Jde o jednoletku, můžete ji vysévat přímo do lehčích výživných půd, nebo sázet předpěstované sazenice do 30 cm sponu. Svědčí mu světlá místa. Působí jako antiflogistikum, karminativum, spasmolytikum a diaforetikum.
Levandule lékařská (Lavandula angustifolia) pochází ze Středomoří a tomu by měly odpovídat i pěstební podmínky. Daří se jí na suchém a dobře osluněném stanovišti s hlinitopísčitou zemí. Tento polokeř se stříbřitými lístky a fialovými květy se hezky vyjímá na venkovských zahradách. Levandule je ceněna pro svou příjemnou vůni a uklidňující léčebné účinky. Připravte si domácí levandulový sirup.
Lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus), známá též jako kapucínka, jedná se o poléhavou bylinku, která nepřeroste výšku kolen, ale její větvená lodyha dosahuje délky kolem 3 metrů. Listy i květy, které září jako oranžové trumpety, slouží jako spolehlivé přírodní antibiotikum. Miluje sluníčko a vlhkou půdu.
Mateřídouška obecná (Thymus vulgaris), mnozí ji znají jako tymián, bylinku oblíbenou v kuchyni. Na skalkách a suchých zídkách kvete fialkově od května až do podzimu. Jde o půdopokryvnou menší bylinku, kterou je dobré v zimě chránit před mrazem. Působí protizánětlivě, antibakteriálně a digestivně.
Měsíček lékařský (Calendula officinalis) je sympatická letnička, která od jara do pozdního podzimu rozsvítí svými oranžovými květy každou zahradu. V hlinopísčitých půdách na dobře osvětleném místě dosahuje výšky asi 70 cm. Měsíčková mast je vynikajícím prostředkem na hojení ran, oděrek, omrzlin, akné, zánětů žil nebo hemoroidů.
Řimbaba obecná (Tanacetum parthenium) květy připomíná kopretinu, ale patří mezi vytrvalé vratiče. Líbí se jí na teplých stanovištích v půdách bohatých na dusíkaté živiny. Kvetoucí nať po rozemnutí voní po heřmánku. Nálev z ní zabírá proti horečce, zlepšuje trávení, pomáhá při menstruačních bolestech nebo při migréně.
Slunečnice roční (Helianthus annuus) bývá monokulturně zemědělsky pěstována pro olejnatá semena tvořící se z nádherných žlutých diskovitých květenství. V zahradě svou až třímetrovou výškou působí jako nepřehlédnutelný akcent. Čajové směsi s okvětními lístky slunečnice snižují horečku, podporují pocení, stimulují dobré trávení a správnou činnost jater. Semínka jsou bohatá na olej s výrazným protisklerotickým účinkem.
Třapatka nachová (Echinacea purpurea) neboli rudbekie bývá součástí květinových výsadeb, hezké jsou zejména větší skupiny této kvetoucí trvalky. Květy a kořeny třapatky léčí infekce dýchacích a močových cest a posilují imunitní systém. Její potenciál je využíván i při hojení zánětlivých kožních onemocnění.
Violka trojbarevná (Viola tricolor) je volně rostoucí maceška, ze které bylo vyšlechtěno mnoho kultivarů. Ty však nemají na rozdíl od ní téměř žádný terapeutický efekt. V přírodě si proto můžete po odkvětu natrhat tobolky se semínky macešek a v příštím roce na jaře je vyset do trávníku nebo záhonu v polostínu. Dále se již bude množit samovýsevem. Macerát nebo čaj z natě usnadňuje vykašlávání, detoxikuje organismus a zlepšuje prokrvení vlásečnic.
Pokud chcete svou okrasnou zahradu obohatit léčivými bylinkami, nemusíte svou fantazii omezovat pouze na ty kvetoucí. Zahradní architekti dokáží do svých projektů zakomponovat i na první pohled méně ozdobné rostliny, které bývají většinou pěstovány jako zelenina. Mezi koniferami tak klidně může růst česnek, pažitka nebo hlávky zelí a hezky dotvářet celkový dojem.