Mnozí z nás sladí hodně a často. Nejčastěji sáhneme po bílém rafinovaném cukru, který má každý z nás v kuchyni. V tom do těla proudí nežádoucí kalorie a s nimi výčitky, které v nejhorším případě zaháníme sladkostmi. Tento kolotoč pomohou zastavit zdravá přírodní sladidla jako stévie či méně známý aztécký cukr.
Aztécký cukr
Aztécký cukr (Lippia dulcis) neboli lípie sladká je 1000 x sladší než nejčastěji používaný řepný cukr a přitom neobsahuje jedinou kalorii. Je hojně využíván cukrovkáři a při redukčních dietách. S radostí s ním můžeme osladit čaj, kávu, jogurt, müsli, marmeládu, moučníky i ovocné saláty. Používány jsou čerstvé i sušené listy aztéckého cukru. Tuto rostlinu je možno pěstovat na zahradě, v domě i bytě. Její bílé květy a převislé listy jsou lichotivým doplňkem domácnosti. Není náročná na údržbu. Stačí jí slunné místečko, přes léto často zalévat, na zimu nenechávat venku, nevydrží nízké teploty. Aztécký cukr je pro nás zajímavý i svými blahodárnými účinky při kašli a průduškových onemocněních.
Stévie
Mezi přírodní sladidla se také řadí stévie (Stevia rebaudiana), v Česku známá jako „sladká tráva“ a je nyní již velmi známým a oblíbeným sladidlem, které je 200 – 300 x sladší než běžný cukr. S touto rostlinou původem z Jižní a Střední Ameriky si mohou život osladit jak diabetici, tak i hypoglykemici. Stevosid – sladká látka v rostlině neobsahuje kalorie, takže se stává ideálním sladidlem pro dietáře a sportovce. Sladkou trávou můžete dochutit jak nápoje, tak i pokrmy, které běžně sladíte bílým cukrem. Stévie je dnes běžnou součástí žvýkaček, kloktadel a ústních vod. Přisuzují se jí totiž mimo jiné i pozitivní účinky na dásně a zuby. Oproti cukru předchází tvorbě zubních kazů, což ocení zejména maminky pro své děti.
Stévie je na českém trhu k dostání ve formě tablet, sušená i živá rostlina. Vypěstovat si ji můžete i doma. Rostlina potřebuje velké množství světla, tepla a vody, aby byla dostatečně sladká. Při pěstování v domě se stává, že od podzimu do jara nebude rostlina sladit v takové míře jako v létě.
