Obsedantně kompulzivní porucha se projevuje vtíravými myšlenkami, které vás přimějí opakovaně provádět určité rituály. Nejčastěji se jedná o potřebu neustálého mytí rukou nebo kontroly, zda jste při odchodu opravdu zamkli dveře. Člověk trpící obsedantně kompulzivní poruchou se pro klid na duši vrátí klidně 10×, aby se ujistil, že je vše tak, jak má být.
Příčin, které k těmto stavům vedou, je hned několik, stejně tak jako možných definic. Avšak způsobů možné léčby obsedantně kompulzivní poruchy je málo. Po depresi se dokonce jedná o druhou nejčastější psychickou poruchu.
Obsedantně kompulzivní porucha a příznaky
Co je obsedantně kompulzivní porucha, jsme již naznačili, jedná se o nutkavé myšlenky i činy, které postiženému jedinci nedají pokoje. Jaké jsou nejčastější příznaky této poruchy? Právě ony vtíravé myšlenky, kdy vás až nezdravě často napadají otázky typu: „Opravdu jsem při odchodu zamkl? Je vypnutý sporák?“ Setkat se však běžně můžeme i se situací, při kterých má daná osoba vtíravý pocit, že se jí nebo někomu blízkému přihodí něco zlého, běžně se jedná o velmi absurdní situace. Tyto vtíravé myšlenky se nazývají obsese.
Dalším důležitým pojmem je kompulze, která kráčí ruku v ruce s obsesí. Obsese neboli vtíravé myšlenky v jedinci vyvolají silné emoční stavy, které se vzápětí snaží vyrovnat právě kompulzí. Jedná se o činy, které daná osoba uskutečňuje na popud obsese, snaží si tak ulevit. Vrátí se tedy ihned domů, a to klidně několikrát, aby zkontrolovala, zda jsou dveře opravdu zamčené. Velmi často si pak pacienti vytvoří různé rituály, kterými se snaží předejít možným problémům. Všechny tyto akty mají však neblahý vliv na lidskou psychiku.
Jak léčit obsedantně kompulzivní poruchu
Léčit obsedantně kompulzivní poruchu není vůbec snadné, jedná se o běh na velmi dlouhou trať, která v určitých případech může trvat i celý život. Jedinou možností je psychoterapie, při té je pacient vystaven skutečnostem, které mu vyvolávaly nepříjemné pocity a stavy. Následně se mu zabraňuje v tom, aby vykonal daný rituál, u kterého si namluvil, že mu pomáhá. Cílem je zamezit úzkosti a pacientovi ukázat, že se není čeho obávat, i když své rituály vynechá.
Doplňkovou léčbou je užívání zklidňujících prášků, relaxace a především eliminace stresu. Vhodné je, pokud jedinec trpící obsedantně kompulzivní poruchou svou pozornost zaměří jinam a sám tak přispěje ke zmírnění obsese. Důležité je tuto nemoc nepodceňovat, a pokud máte ve svém okolí někoho, kdo se s podobnými problémy setkává, zkuste mu podat pomocnou ruku. Léčba OCD je podstatná, stejně jako u jiných psychických nemocí.
