Každoroční změna času, známá také jako přechod na letní nebo zimní čas, má hlubší dopad na lidské tělo, než si mnozí uvědomují. Změna času může mít vliv na spánek, náladu a celkovou pohodu. Přečtěte si, jaký je vliv této proměny na naše mentální zdraví a jak se s ním vyrovnat.
Časová změna, která je obvykle spojena s posunem hodin o jednu hodinu vpřed nebo vzad, je pravidelným jevem, který však může mít nečekané následky. Studie ukazují, že tento posun může ovlivnit naše tělo i duševní zdraví. Přechod na letní čas může vést k poruchám spánku, zvýšené únavě a výkyvům nálady. A změna zpět na zimní čas může mít podobné účinky.
Vliv na spánek
Jedním z nejvýraznějších dopadů změny času na lidské tělo je vliv na spánek. Dokonce i jedna hodina posunu může narušit naše biologické hodiny a vést k potížím s usínáním a probouzením. Studie publikovaná v časopise Sleep Medicine uvádí, že lidé často trpí po změně času narušeným spánkem, což může mít dlouhodobé dopady na jejich celkové zdraví.
Výkyvy nálady
Dalším aspektem, který je potřeba zvážit, je vliv změny času na naši náladu. Někteří lidé se mohou cítit podrážděně nebo deprimovaně v důsledku nedostatku spánku a změny v denním režimu. Tento jev může být zvláště výrazný u jedinců trpících duševními poruchami, jako je například deprese nebo úzkost.
Doporučení pro zvládání změny času
Pokud se chystáte na změnu času, existuje několik kroků, které můžete podniknout k minimalizaci jejích negativních dopadů na vaše mentální zdraví. Prvním krokem je postupné upravování spánkového režimu několik dní před změnou času. Pokuste se jít spát o něco dříve nebo později, abyste postupně přizpůsobili svůj spánek novému časovému režimu.
Dalším užitečným tipem je udržování konzistentního denního režimu i po změně času. To znamená, že byste měli dodržovat pravidelné časy jídla, cvičení a odpočinku, abyste podpořili stabilní biologické hodiny.
Kromě toho může být užitečné využívat světelnou terapii, zejména v případě, že se potýkáte se sezónními depresivními poruchami. Světlo může pomoci synchronizovat vaše biologické hodiny a minimalizovat dopady změny času na vaše tělo a mysl.
Zdroje:
- Roenneberg, Till, et al. „Daylight saving time and artificial time zones-A battle between biological and social times.“ Frontiers in Physiology, vol. 6, 2015.
- Lahti, Tuuli A., et al. „Transition to daylight saving time reduces sleep duration plus sleep efficiency of the deprived sleep.“ Neuroscience Letters, vol. 560, 2014.
