Bylina, která pochází ze subtropických oblastí Afriky, Asie, jižní Evropy a Ameriky, se řadí mezi prastaré kulturní rostliny známé pro svou produkci podzemních hlízek. Kde se dá šáchor jedlý pěstovat a jakými léčivými účinky se může pochlubit? To vám řekneme v následujícím článku.
Popis šáchoru
Jednoletá rostlina, které se lidově říká zemní mandle, dorůstá do výšky až 60 cm a na stejném místě se jí daří po více let. Plodem je trojhranná šedohnědá nažka, a zároveň má šáchor jedlý podzemní hlízky, kterých připadá na jednu rostlinu zhruba tisíc.
V přírodě je jedním z nejproblematičtějších druhů plevele, jelikož vytváří velmi hustou kolonii. Škodí zejména cukrové třtině, bavlně, kukuřici, sóje nebo bramborům. Hlízky jsou velmi cenné a bohaté na vitaminy, škrob, vlákninu, draslík, bílkoviny, sacharidy a tuky.
Léčivé účinky
Na území Egypta se hlízky šáchoru používaly již před 6 000 lety pro své pozitivní účinky na zdraví. Podílejí se na správném fungování kardiovaskulárního systému, pozitivně působí na trávicí soustavu a při léčbě střevních onemocnění. Jsou vhodné i při zánětech, jelikož obsahují antioxidanty a hovoří se také o protizánětlivých účincích.
Pěstování
Šáchor je teplomilnou rostlinou, potřebuje dostatek vláhy a nemá rád sucho. Vyhovují mu slunná stanoviště a sazenice se vysazují v podobě hlízek na přelomu dubna a května. Zemní mandle se pěstuje na zahradě nebo v květináči a sklízí se na podzim, kdy nadzemní část rostliny odumírá, sbírají se pouze hlízky šáchoru. Rostlinu seženete ve vybraném květinářství nebo zahradnictví.
Využití v kuchyni
Jedlé hlízky šáchoru jsou oblíbené pro svou nasládlou mandlovou chuť a označují se jako zemní mandle, tygří ořechy nebo chufas. Konzumují se čerstvé nebo pražené, a pokud je rozemelete, mohou sloužit i jako náhražka kávy. Používají se také na ochucení pečiva a jsou součástí alkoholického nápoje šerbet. Z tygřích ořechů se mimo jiné lisuje i olej, který je často přirovnáván k olivovému. Vařené hlízky se rovněž konzumují ve formě zeleninové přílohy.