ADHD a ADD jsou poruchy pozornosti, které se nejčastěji vyskytují u dětí předškolního věku. Co dělat, pokud jimi vaše dítě trpí a jak od sebe tyto poruchy rozeznat? Poradíme vám v následujícím článku.
Rozdíl mezi ADHD a ADD
ADD (Attention Deficit Disorder) je běžná porucha pozornosti bez hyperaktivity, která je naopak charakteristická pro ADHD. Děti mají často problém s výkonem, jsou zasněné, tiché a uzavřené ve svém světě. Funkce levé hemisféry je utlumená a to má za následek neschopnost delšího soustředění, rychlou unavitelnost či slabou pozornost.
Oproti tomu ADHD (Attention Deficity Hyperactivity Disorder) se řadí mezi výraznější poruchy zejména proto, že chování dítěte se vyznačuje impulsivním, rychlým a nepředvídatelným jednáním. Lidé s touto poruchou jsou často zbrklí, nepozorní, dělají chyby a nedokážou se věnovat jedné činnosti po delší dobu. Dalšími příznaky je zvýšená agresivita nebo nesnášenlivost.
Upravte jídelníček
Zkuste dítěti upravit stravu, přidejte do jídelníčku nenasycené mastné kyseliny (rybí olej, konopná či lněná semínka, doplňky stravy), doplňujte jód a hořčík. Při jejich nedostatku se mohou u dítěte projevit bolesti hlavy, problémy se štítnou žlázou nebo špatná paměť.
Jak zmírnit projevy?
Je potřeba do procesu zapojit rodiče, dítě, vyučující, lékaře a speciálního psychologa, který vám poradí, jak konkrétně nežádoucí projevy zmírnit a pracovat s nimi. Základem je stanovení rozvrhu, řád a důslednost. Vše provádějte s láskou, trpělivostí, povzbuzením a nezapomínejte ani na pochvaly.
Dítě by mělo mít při učení prostor na zábavu, odpočinek nebo pohybové uvolnění. Při vypracovávání domácího úkolu si rozčleňte jejich plnění na kratší časové úseky s pravidelnými přestávkami. Místo k uvolnění a učení by mělo být klidné, uspořádané a bez rušivých faktorů (televize, mobilní telefon, hluk, nepořádek).
Příčiny vzniku poruchy pozornosti
Mnohdy se jedná o kombinaci více příčin, avšak hlavními faktory jsou především dědičné predispozice, porodní komplikace, rodinné prostředí, výchova a výživa. Buďte pro své děti dobrým vzorem, nezakazujte jim věci, které sami děláte a nezapomínejte na to, že dítě zrcadlí zlozvyky a nedostatky svého rodiče.
