Vitamín B9, ve vodě rozpustná kyselina listová z komplexu vitamínů skupiny B, je také známý jako folát nebo folacin. Jde o sloučeninu, která má ve své aktivní formě zásadní význam při syntéze nukleotidů. Tělo ho využívá pro tvorbu genetického materiálu – DNA a RNA. Hraje podstatnou roli při procesu dělení buněk. Je rovněž součástí metabolických cest aminokyselin. Kyselina listová také pomáhá při produkci červených a bílých krvinek. U těhotných žen podporuje růst plodu a diferenciaci tkání, zvláště nervové soustavy. Je prokázáno, že podávání folacinu již od prvních týdnů těhotenství snižuje výskyt vrozených defektů, především vad nervového systému.
Doporučená denní dávka vitamínu B9
Doporučená denní dávka u dětí se pohybuje v závislosti na věku od 50 do 100 mikrogramů. U mužů i žen je hodnota stanovena na 200 mikrogramů. Avšak u žen v období plánování početí a těhotenství se denně přijímané množství folátu doporučuje zvýšit na 400 mikrogramů, někteří odborníci z řad lékařů dokonce hovoří až o 600 mikrogramech denně.
Nedostatek vitamínu B9 – projevy
Deficitní příjem kyseliny listové bývá příčinou megaloblastické anémie, při které dochází k deformaci červených krvinek a úbytku jejich schopnosti přenášet kyslík. Anémie se v těle projevuje jako únava, slabost a neschopnost soustředit se. Dalšími riziky malé konzumace vitamínu B9 jsou sklony k depresím, poruchy růstu nebo neplodnost. U těhotných žen zvyšuje pravděpodobnost potratu, je rovněž hrozbou pro vývoj neurální trubice plodu.
Jak je to při předávkování
Díky rozpustnosti ve vodě bývá nadbytečně přijatý vitamín B9 z těla vylučován močí. Při předávkování se vzácně může vyskytnout žaludeční nevolnost, nervová podrážděnost či poruchy spánku.
Doplňky stravy a potraviny s vitamínem B9
Kyselina listová je dnes součástí řady doplňků stravy. Vhodnější je ale folát získávat z přírodních potravin, protože přirozená forma umožňuje organismu snazší absorpci. Hojně se vyskytuje v listové a košťálové zelenině, chřestu, hrachu a fazolích, červené řepě, rajčatech, okurkách a dýních. Hodně ho najdeme také v banánech, jahodách, malinách, grapefruitech, pomerančích, třešních, višních či angreštu. Mezi obilnými výrobky jsou jeho dobrými zdroji především celozrnné produkty. Ze superpotravin pak slunečnicová semínka, vlašské a pistáciové ořechy. Z potravin živočišného původu se nachází zejména v játrech a vnitřnostech, případně také v některých druzích plísňových sýrů. A možná vás potěší, že je také v pivu.
