Šťovík zahání žízeň a poskytuje cenné vitamíny

stovik
foto: Pixabay.com/Constanze Riechert-Kurtze

Když uslyšíte slovo šťovík, určitě se vám hned vybaví kyselá chuť jeho listů, které jste možná jako děti s oblibou žvýkali. Dokáží zahnat žízeň, když nemáme po ruce nic k pití, ale jsou také léčivé.

Šťovík kyselý (Rumex acetosa) je plevelná rostlina běžně se vyskytující téměř na celém území Evropy. U nás je původním druhem, typicky roste na prosluněných vlhčích lukách nebo březích řek a potoků. Dosahuje výšky až k 1 metru, přímé lodyhy nesou mírně dužnaté podlouhlé listy. V horní části, kde se lodyha větví, zdobí rostlinku květy s načervenalými okvětními lístky.

Šťovík je bohatý na vitamíny A, B1, B2, B9 a C. Obsahuje také draslík, vápník, fosfor, sodík a železo. Vedle podílu proteinů a sacharidů má jen zanedbatelné množství tuků, důležitými účinnými sloučeninami jsou flavonoidy. Kyselost je způsobena organickými kyselinami, zvláště starší listy poskytují větší množství kyseliny šťavelové.

Mladé šťovíkové listy jsou využívány pro přípravu pokrmů (podobně jako třeba mladé kopřivy), ale také v tradičním bylinkářství, kde mají celou řadu léčebných indikací:

  • díky vitamínu A posilují zdravý zrak
  • flavonoidy a další antioxidanty pomáhají detoxikovat tělo
  • chlorofyl, flavonoidy a karotenoidy jsou spolu s vitamíny a minerály dobrou prevencí před nádorovými chorobami
  • snižují hladinu škodlivého cholesterolu v krvi a vysoký krevní tlak
  • povrchová aplikace rozdrcených listů řeší řadu kožních problémů a urychluje hojení povrchovýh zranění
  • odvar z listů lze použít jako kloktadlo při aftech v ústech
  • proanthokyanidiny působí proti bakteriím Escherichia coli při infekcích močových cest
  • doplňují do organismu železo, čímž vedou k vyšší produkci červených krvinek
  • šťovík při rýmě rozpouští hleny a uvolňuje dýchací cesty
  • vitamín C stimuluje imunitní systém a je nezbytný pro syntézu kolagenu
  • šťovíkový čaj je dobrým prostředkem proti nespavosti
  • obsah vápníku je důležitý pro zdravé kosti

Stejně jako všechny ostatní bylinky mohou mít i šťovíkové listy nepříznivé účinky. Vzhledem k tomu, že se v nich nalézá kyselina šťavelové, je třeba dbát na konzumaci přiměřeného množství syrové suroviny a sbírat pouze mladé lístky, ve kterých je tato kyselina obsažena méně. Větší dávky kyseliny šťavelové snižují schopnost těla absorbovat vápník, což vede k tvorbě ledvinových kamenů. Dalšími nežádoucími projevy mohou být průjem, nevolnost a bolest žaludku. Preventivně by se šťovíku měli vyhnout lidé trpící dnou a poruchami ledvin a také kojící ženy. Při tepelném zpracování je však riziko nežádoucích účinků minimální.

Close