Skořice chrání mozek a usnadňuje učení

skorice
foto:Pixabay.com/Peggy und Marco Lachmann-Anke

Starověcí Egypťané si skořice cenili více než zlata. Byla považována za neobyčejné koření s léčivými účinky a pozitivním vlivem na kondici. Moderní studie ukázaly i její působení na mozkové funkce.

Aromatická kůra skořicovníku je jako koření a přírodní medicína známá po staletí. Ale zatímco v kuchyni ji kvůli intenzivní vůni a příjemně sladce štiplavé chuti aspoň občas používáme do perníku, jablečných závinů nebo při přípravě svařeného vína, na její léčebné využití spíše zapomínáme. Kombinace obsažených sloučenin cinnamaldehydu, ethylcinnamátu, eugenolu, kumarinu, kyseliny skořicové, linaloolu a safrolu má však kromě schopnosti okouzlit naše chuťové a čichové buňky také spoustu dalších blahodárných účinků, především na kardiovaskulární, trávící a respirační systém.

Vědci se ale už zaměřili také na možné benefity skořice v souvislosti s činností nervové soustavy a mozku. Závěry plynoucí ze studií provedených na laboratorních zvířatech naznačují, že skořice posiluje paměťové funkce a schopnost učit se. Zlepšuje plasticitu a strukturální integritu neuronů. Plní také roli ochránce mozkových buněk před před oxidačním poškozením. Voňavé koření se stává pro medicínu další zajímavou přírodní drogou vhodnou pro léčbu Parkinsonovy choroby.

Přestože prozatím nemáme k dispozici komplexní klinické studie zkoumající schopnosti skořice podněcovat činnost lidského mozku, můžeme se domnívat, že budou pravděpodobně vykazovat analogický efekt. Zajímavostí jsou výsledky malého testování na lidském vzorku ukazující, že mozek je dokonce stimulován účinnými látkami už při pouhém vnímání skořicové vůně čichovými receptory.

Proto rozhodně stojí za to skořicí vylepšovat pokrmy v jídelníčku častěji. Hodí se téměř do každého sladkého jídla a teplého nápoje. Chutná i dětem, tak jim ji taky dopřejte. Ve škole jim to pak půjde určitě lépe.

Close