Proč se (ne)bát sójových produktů

soja-a-sojove-mleko
foto: Pixabay.com/bigfatcat

Před několika desetiletími se stala sója doslova hitem v oblasti zdravé výživy. Postupně se však objevila i upozornění na možná rizika její konzumace. Jak to opravdu je? Prospívá nám nebo škodí?

Sójové boby jsou luštěnina s několik tisíciletí trvající historií pěstování v oblasti Dálného východu. Jsou důležitou plodinou s vysokou nutriční hodnotou. Zejména v Japonsku však není sója považována z pouhou potravinu, ale spíše za lék. Je součástí mnoha receptů na velmi tradiční pokrmy. Velmi důležitý je způsob zpracování sóji. Japonci mají tendenci používat sóju ve formě fermentovaných produktů, jako je sójová omáčka, nattó nebo pasta miso. Ostatní sójové produkty, například tofu, konzumují umírněně a často v kombinaci s mořskými řasami bohatými na jód.

Západní svět přijímá sóju jinak. Stala se levnou náhražkou dražších surovin, takže ji běžně najdeme v uzenářských a mlékárenských výrobcích, pečivu, cukrovinkách a čokoládových produktech. Bývá propagována jako zdravější alternativa masa a mléka. Kromě vysokého obsahu proteinů, nenasycených mastných kyselin a vlákniny se v ní nachází vitamíny, minerály, lecitin, fytoestrogeny a řada dalších látek.

Sója se jako důležitá světová potravina stala předmětem řady studií. Ty poukázaly v mnoha oblastech na prospěšnost sójových bobů. Pomáhají snižovat cholesterol, podporují růst svalové hmoty, slouží jako ochrana před osteoporózou a odstraňují symptomy menopauzy. Opatrně se hovoří o možném preventivním účinku vůči některým druhům rakoviny, hlavně rakoviny prostaty a rakoviny prsu.

Na druhé straně se však objevují upozornění na potenciální nebezpečí konzumace sójových výrobků. Toto riziko zahrnuje nepříznivé účinky na funkce štítné žlázy a plodnost. Příčinou jsou izoflavony – fytoestrogeny podobné svou strukturou ženskému pohavnímu hormonu estrogenu. Přestože vykazují řadu pozitivních účinků, zároveň zvyšují pravděpodobnost vzniku poruch činnosti štítné žlázy. Nedávné výzkumy však odhalily, že tento nepříznivý efekt lze poměrně spolehlivě eliminovat zvýšeným příjmem jódu v potravinách.

Ze sóji lidský organismus rovněž získává genistein, látku s estrogenním účinkem, která u mužů snižuje produkci testosteronu a kvalitu spermatu. Zejména v období plánování početí potomka je tedy dobré být v pojídání sóji velmi opatrný. Na škodu pak určitě není srovnat hormonální hladinu pravidelným užíváním kotvičníku zemního. Genistein rovněž ohrožuje imunitní systém. Proto sóju rozhodně nelze doporučit jako součást různých kojeneckých výživ, nápojů a pokrmů pro malé děti.

Dá se tedy říci, že pravidelná konzumace sójových produktů s sebou nese jistá nebezpečí. Rozhodně bychom se měli vzdát složitě průmyslově zpracovaných sójových výrobků, zvlášť pokud je v nich využívána geneticky modifikovaná sója. Blahodárně naopak působí občasné zařazení fermentovaných sójových potravin do jídelníčku. Pomalé kvašení dokáže zničit škodlivé enzymové inhibitory bránící činnosti slinivky a až o 99% také snížit riziko vzniku alergické reakce.

Close