I v říjnu rostou houby jako po dešti

foto: Pixabay.com/bis136

Chladnější a deštivý podzim potěšil letos houbaře. Zatímco suché léto bylo houbařsky chudé, pokud vyrazíte do lesa nyní, vrátíte se jistě s plným košíkem. Podívejte se, které druhy teď můžete sbírat.

Pokud patříte mezi milovníky hub, určitě nezůstávejte ani v říjnu doma za pecí a vydejte se na svá oblíbená místa. Díky příznivému počasí pravděpodobně narazíte na množství hub, které byste už v průběhu října tak úplně nečekali. Vybrali jsme pro vás seznam chuťově delikátních druhů, pro které si rozhodně stojí za to zajít do lesa.

Bedla vysoká (Macrolepiota procera)
Velmi chutná houba, u které si pochutnáte zejména na klobouku. Ten je vhodné obalit a vysmažit stejně jako řízek. Tužší třeň můžete přidat k dušenému masu.

Čirůvka havelka (Tricholoma portentosum)
Celý podzim až do začátku zimy můžete v borových hájích na lehčích půdách potkat tuto čirůvku s šedivým kloboukem na bílé noze. Má příjemně oříškovou chuť.

Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus)
I když je celoročně k dostání v obchodech, v říjnu začíná období vhodné k jejímu sběru v přírodě. Parazituje na stromech i odumřelém dřevu. Dá se využít na vaření, mladé trsy pak i k nakládání do octa.

Holubinka namodralá (Russula cyanoxantha)
Jedna z nejoblíbenějších holubinek se často vyskytuje v bukových a dubových lesích. Zbarvení klobouku je podle poddruhu variabilní od zelené přes modrou až po fialovou. Díky sladké chuti jde o jednu z nejlepších holubinek.

Hřib dubový (Boletus aestivalis)
Dubáky dostaly jméno podle toho , že se jim daří zpravidla v dubinách. Tam na zavalité hříbky s výrazně klenutým hnědým kloboukem a o něco světlejší baculatou nohou narazíte od počátku léta až do listopadu.

Hřib smrkový (Boletus edulis)
Jestli je vašem okolí smrkový les, určitě v něm porostou hřiby smrkové neboli praváky. Jsou typické polokulovitým kloboukem posazeným na světle okrovém třeni. Podobně jako dubáky rostou až do listopadu.

Klouzek obecný (Suillus luteus)
Rozpoznávacím znakem klouzků je slizký klobouk. Ten má u klouzku obecného hnědou barvu se žlutými rourkami na spodní straně. Válcovitá noha je hnědá až po černo-fialový prsten, nad ním je žlutá. Máslová dužina má zajímavou chuť s ovocnými tóny.

Kotrč kadeřavý (Sparassis crispa)
Tvarem nezvyklá houba vypadá tak trochu jako květák. Střapaté okrové plodnice tvoří až několik desítek centimetrů velké polštáře a mohou vážit i několik kilogramů. Ideální jsou pro přípravu houbové dršťkovky.

Křemenáč březový (Leccinum versipelle)
Na Moravě se mu říká Janek a jenom Janek by jej nechal bez povšimnutí. Jméno prozrazuje, že roste v březových hájích a kůru břízy připomíná i bílá noha s černými šupinami, kterou zakrývá oranžový klobouk.

Křemenáč osikový (Leccinum aurantiacum)
Houba jako z pohádky s krásně oranžovo-červeným kloboukem na vznešené bílé noze patří mezi ty nejchutnější při přípravě houbových řízků. Daří se jí pod osikami, na jednom stanovišti ji můžete sbírat i několik let.

Liška obecná (Cantharellus cibarius)
Asi byste nepatřili mezi houbaře, pokud byste nepoznali populární žlutá „kuřátka“. Kuchařsky velmi vděčná houba s lehce štiplavou chutí je atraktivní rovněž vizuálně. Při pohledu na ni se vám budou hned sbíhat sliny.

Muchomůrka růžovka (Amanita rubescens)
Perla houbařské kuchyně, které se také říká „masák“, by měla být kořistí pouze znalců hub. Hrozí totiž záměna s její prudce jedovatou sestřenicí – muchomůrkou tygrovanou. Rozpoznávacím znakem růžovky je růžovějící dužina při naříznutí kůže klobouku.

Penízovka sametonohá (Flammulina velutipes)
Dřevokazná penízovka je jednou z mála hub, kterým svědčí chlad. Oranžové trsy penízovek, které najdete i pod sněhem, se začínají objevovat právě v říjnu. Výborné jsou naložené v octovém nálevu.

Pýchavka obecná (Lycoperdon perlatum)
Pýchavka obecná je jako bílá vertikálně obrácená hruška, shora pokrytá bradavičnatými výrustky. Do staré prašivky se dá leda kopnout, mladé jsou však léčivé a výtečné do polévek nebo připravené jako mozeček.

Ryzec smrkový (Lactarius deterrimus)
Ryzce rostoucí pod smrky mají mrkvově oranžový povrch dutého třeně i klobouku, na kterém se směrem k vrcholu soustřeďují zelenavé kruhy. Kořenitá chuť ryzců nemusí být příjemná každému, ale v octu vám vadit rozhodně nebude.

Žampion ovčí (Agaricus arvensis)
Proč kupovat žampiony v obchodě, když na loukách a travnatých porostech jsou k dispozici pečárky zadarmo. Oproti komerčně pěstovaným mají krémovější zbarvení, ale také intenzivnější chuť a omamně anýzovou vůni.


Vězte, že houby mají kromě zajímavých chuťových a výživových parametrů také nezanedbatelný příznivý vliv na imunitu. Jestliže tedy chcete udělat něco pro své zdraví, vyrazte na houbové žně.

Close