Abeceda vitamínů: B9

vitamin-b9
koláž: BylinkyDnes.cz

Vitamín B9 se běžně označuje jako kyselina listová. Protože ovlivňuje vývoj neurální trubice plodu, je jeho dostatečný příjem doporučován zejména ženám v těhotenství. Je však důležitý i pro ostatní.

Vitamín B9, ve vodě rozpustná kyselina listová z komplexu vitamínů skupiny B, je též znám jako folát nebo folacin. Jde o sloučeninu, která má ve své aktivní formě zásadní význam při syntéze nukleotidů. Tělo jej využívá pro tvorbu genetického materiálu – DNA a RNA. Hraje podstatnou roli při procesu dělení buněk. Je rovněž součástí metabolických cest aminokyselin. Kyselina listová také pomáhá při produkci červených a bílých krvinek. U těhotných žen podporuje růst plodu a diferenciaci tkání, zvláště nervové soustavy. Je prokázáno, že podávání folacinu již od prvních týdnů těhotenství těhotenství snižuje výskyt vrozených defektů, především vad nervového systému.

Doporučená denní dávka u dětí se pohybuje v závislosti na věku od 50 do 100 mikrogramů. U mužů i žen je hodnota stanovena na 200 mikrogramů. Avšak u žen v období plánování početí a v těhotenství se denně přijímané množství folátu doporučuje zvýšit na 400 mikrogramů, někteří odborníci z řad lékařů dokonce hovoří až o 600 mikrogramech denně.

Deficitní příjem kyseliny listové bývá příčinou megaloblastické anémie, při níž dochází k deformaci červených krvinek a úbytku jejich schopnosti přenášet kyslík. Anémie se v těle projevuje jako únava, slabost a neschopnost soustředit se. Dalšími riziky malé konzumace vitamínu B9 jsou sklon k depresím, poruchy růstu nebo neplodnost.  U těhotných žen zvyšuje pravděpodobnost potratu, je rovněž hrozbou pro vývoj neurální trubice plodu.

Díky rozpustnosti ve vodě bývá nadbytečně přijatý vitamín B9 z těla vylučován močí. Při předávkování se vzácně mohou vyskytnout žaludeční nevolnost, nervová podrážděnost či poruchy spánku.

Kyselina listová je dnes součástí řady doplňků stravy. Vhodnější je ale folát získávat z přírodních potravin, protože přirozená forma umožňuje organismu snazší absorpci. Hojně se vyskytuje v listové a košťálové zelenině, chřestu, hrachu a fazolích, červené řepě, rajčatech, okurkách a dýních. Dost ho najdeme také v banánech, jahodách, malinách, grapefruitech, pomerančích, třešních, višních či angreštu. Mezi obilnými výrobky jsou jeho dobrými zdroji především celozrnné produkty. Ze superpotravin pak slunečnicová semínka, vlašské a pistáciové ořechy. Z potravin živočišného původu se nachází zejména v játrech a vnitřnostech, případně také v některých druzích plísňových sýrů. A možná vás potěší, že je také v pivu.

Close